Kávovník arabský

Kávová semena jsou plody rostliny zvané kávovník. Jedná se o plod podobný naší třešni, nejen tvarem ale i barvou, která bývá v době sklizně červená nebo červenofialová. Uvnitř plodu jsou ukryta dvě proti sobě položená semena – kávová zrna. Nejkvalitnější je kávovník arabský - zrnková káva arabica. 

Tato rostlina patří do čeledi mořenovitých rostlin. Původně divoce rostoucí strom se pěstuje na kávovníkových plantážních na mnoha místech celého světa buď jako strom nebo keř. Existující druhy kávovníků se mezi sebou kříží a šlechtí se, aby bylo dosaženo větší odolnosti proti škůdcům, kteří pokud napadnou kávovníky na plantážích, mohou způsobit rozsáhlé škody. Například cizopasná houba dokáže totálně zničit i celé plantáže. Jako příklad této zkázy můžeme uvést ostrov Cejlon, kde musely být kávovníkové plantáže zcela nahrazeny čajovníky. Více o čajích.

Plantážní káva:

Tímto pojmenováním se typicky rozumí jakostní  káva arabica, která má původ v nějakém konkrétním zěměpisném místě, kde byla sbírána. Podle těchto oblastí se také odvíjí konkrétní typické chuťové vlastnosti kávy.

Původ kávy arabica:

Pravlastí kávovníku je africký kontinent, konkrétně Etiopie. Odtud se káva dostala do Arábie, která je považována za kolébku kávy. V současné době se ovšem kávovníky pěstují po celém světě. Všude v oblastech, kde je pro jejich růst příznivé podnebí a kde jsou vhodné přírodní podmínky. Kávovníky v průběhu svého růstu potřebují dostatek vláhy i slunce, proto se jim nejlépe daří ve vlhkém tropickém pásmu. Každému druhu kávovníku ale vyhovuje trochu odlišné podnebí. 

Kávovníkové stromy nebo keře se dožívají poměrně vysokého věku (až třiceti let), ovšem v této době už poskytují nižší úrodu; nejvyšší výnosy dávají kávovníky po pěti až šesti letech. Co nejvyšším výnosům je třeba pomoci správnou péčí.

Kávovníky se musí, stejně jako jiné pro nás méně exotické rostliny, pravidelně přihnojovat, prořezávat a chránit nově vzrostlé rostliny proti prudkému a žhnoucímu slunci.

Druhy káv:

Existují tři základní druhy kávovníků, které se odlišují růstem, svými nároky na pěstování i finální chutí kávy. Oblast, ve které kávovník roste, má rovněž vliv na chuť kávy, kávovníky pěstované ve vyšších nadmořských výškách  poskytují kávová zrna jemnější a také s nižším obsahem kofeinu.

Mezi nejvýznamnější druh kávovníku patří Arabský kávovník. Roste ve vysokých nadmořských výškách. Kávovníky rostoucí v těchto výškách jsou méně odolné proti škůdcům a chorobám, jsou také velmi choulostivé na mrazíky. Vyhovují mu mírnější teploty nepřesahující 24 °C.

Plody poskytují nejkvalitnější kávová zrna. Káva z tohoto druhu má nízký obsah kofeinu a její chuť je jemná a nasládle lahodná. Tvoří až 70 % z celkové produkce kávy na světě. Její zpracování je poměrně náročné, zrna se zpracovávají takzvanou „mokrou metodou“, což znamená, že káva projde procesem fermentace. Tento způsob zpracování je finančně náročnější, a proto je také výsledná cena této kávy vyšší než u ostatních druhů.

Druhým významným kávovníkem je robusta. Plody tohoto kávovníku neposkytují tak lahodná zrna jako arabský kávovník. Robusta ale není tolik náročná na pěstování, je odolnější proti škůdcům a poskytuje vyšší výnosy. Tomuto kávovníku vyhovuje stálejší počasí s vyššími teplotami. Nejlépe snáší teploty kolem 30 °C.

Jeho kávová zrnka jsou výraznější, káva má tmavou barvu a drsnější chuť a vyšší obsah kofeinu. Kávová zrna jsou zpracována tzv. „suchou metodou“, která není tak finančně náročná jako u druhu arabika, proto je výsledná cena této kávy výrazně nižší. Tato káva se používá především do směsí s ostatními druhy. Ve směsi s arabikou snižuje celkovou cenu kávy.

Nejméně významným druhem kávovníku je Coffea liberica. Ze všech druhů kávovníku je nejvyšší (oproti maximální výšce 10 metrů, které dorůstá robusta) – může být vysoký až 18 metrů. Je velmi silný a jeho plody mají i velká kávová zrna, která jsou hořké chuti. Liberica sice poskytuje velké výnosy, káva má pouze průměrnou kvalitu.

Zpracování a přípravy kávy:

Na našem trhu se prodávají převážně směsi kávy, většinou se skládají z více základních druhů zrn. Teprve správnou kombinací vhodně zvolených druhů se vytvoří směs s harmonickou a ucelenou chutí. Tzv. „čisté druhy“ jsou k dostání pouze ve specializovaných obchodech. Směsi kávy se většinou připravují ze zelených zrn a teprve pak se dohromady praží. Při výběru směsi jsou rozhodující nejen požadované vlastnosti, ale také cena kávy.

Nejčastěji a nejvíce se pije káva ze zrnek druhu arabika a robusta. Aby výsledná káva byla co nejlepší chuti, záleží nejen na odrůdě pěstovaných kávovníků, ale především na sklizni plodů, následném zpracování kávových zrn, na správném pražení, uskladnění a expedování kávových žoků. Každá z těchto dílčích prací má svoje pevná pravidla a jejich nedodržení se vždycky na výsledné chuti kávy negativně projeví.

Zdraví:

  • Káva dehydratuje, čili je vhodné servírovat ji společně se sklenicí čisté vody.

Čerstvost kávy:

Káva vydrží opravdu čerstvá pouze několik dní max. týdnů. Čestvě pražená káva je tepelně opracovaný produkt. Obsahuje těkavé látky a oleje, které na vzduchu i v různých atmosférách žluknou. Většina prodávaných káv jsou vyčpělé kávy. Již žluklé. Ať se jedná o obyčejné nejlevnější kávy typu robusta, tak i kávy renomovaných značek, na které lidi nedají dopustit.

Mletí zrnkové kávy:

Při přípravě kávy je nejlépe umlít pouze tolik kávy, kolik se přímo spotřebuje – mletá káva si nedokáže dlouho držet své aroma, které rychle ztrácí (asi do 15 minut po umletí).

Orientační hrubost mletí:

  • velmi jemné (na prach) - arabská káva (Džezva)
  • jemné - český turek
  • střední - Espresso, domácí espresso, Moka
  • hrubé mletí - kafetiér, filtrovaná káva